Červnovým třásněnkám můžu poděkovat za to, že mi v srpnu velká část mých rostlin bohatě kvetla, i když vzhledem k letním teplotám, ne všechny byly ideálně zbarvené. V každém případě ale bylo čím se pochlubit, takže jsem neodolala a pyšně jsem svoji sbírku předváděla každému, kdo šel kolem (tedy turisty jsem zatím vynechala, možná by to stálo za úvahu). Mí nebozí sousedé tedy povinně vyjadřovali obdiv a já se dmula pýchou. Překvapilo mě ale, že první reakce několika z nich byla: „Tedy, to musí být spousta práce.“ Jaká práce, zasmála jsem se, pro mě je to zábava. Ale přeci jen mě to přivedlo k zamyšlení nad tím, kolik péče svým rostlinkám věnuji, a že bez ní by ty výsledky nebyly zdaleka takové.
Takže co všechno obnáší můj život s fialkami?
Každý den – ano, opravdu každý den, je všechny obejdu. Většinou ne jednou, hlavně proto, abych se pohledem na ně pokochala, samozřejmě. Ale také zběžně pohledem zkontroluji jejich stav, odstraním odkvetlé květy, někdy si všimnu nechtěné odnože, někdy odstraním všechny květy a rostlinu hned přesadím. Často také provádím kosmetické úpravy trailerů. U bohatě kvetoucích rostlin zkontroluji, jestli už nevypily všechnu vodu v zásobníku.
Také hledám známky přítomnosti chorob a škůdců, abych mohla okamžitě zasáhnout.
V neposlední řadě zapíšu do evidence začátky a konce kvetení).
A samozřejmě zkontroluji svoji množírnu – doleji vodu pod kapilární rohože, připravím si listy s mláďaty vhodnými k odsazení a mladé rostlinky, které již potřebují větší květináč (protože mám velkou plantáž, odsazuji a přesazuji jako součást večerní relaxace skoro každý den).
No, a téměř každý den uklízím rozsypaný substrát, utírám rozlitou vodu a zachraňuji rostliny, které stály v cestě mým kočičím miláčkům.
Jednou týdně – jednou za 7-10 dnů je čas na zálivku/výměnu vody a utření prachu z regálů. Mohla bych mít samozřejmě větší zásobníky a provádět zálivku méně často, mně ale tento interval vyhovuje, protože při výměně vody vezmu každou rostlinu do ruky a mohu ji mnohem lépe zkontrolovat. Často zjistím, že exemplář, který na první pohled na polici vypadal jako ztělesněné zdraví, má z druhé strany, kam jsem nedohlédla, uhnívající listy nebo se začíná povážlivě kymácet v květináči – známka, že s kořínky není vše v pořádku. Dost často také během zalévání připravím rostliny, které je třeba přesadit nebo zmladit.
Jednou týdně také kontroluji stav zakořeňujících se listů (kromě těch nedávno zasazených), pokud se objevily malé lístečky, vyndám ze sáčku na tác s kapilární rohoží.
Vzhledem k velikosti mé sbírky mi zálivka spojená s kontrolou a nezbytnou údržbou zabere více než jeden den- podle času, který mám, dělím na etapy.
1-2 měsíčně rostliny osprchuji, obvykle to spojuji se zálivkou, která se tím samozřejmě značně protáhne.
2x-3x ročně každou rostlinu přesadím (o přesazování více zde), jak je zjevné z toho, co jsem psala výše, přesazuji podle potřeby průběžně, i tak jsou období, kdy je přesazování více než jindy – náročné jsou jarní a podzimní měsíce. K přesazování také patří mytí a dezinfekce použitých květináčů, příprava substrátu a úprava počítačové evidence.
Práce a čas věnovaná prodeji přebytků je téma na samostatnou kapitolu. Balení rostlinek věnuji většinou téměř celý víkend, v zimním období je to samozřejmě vzhledem k několika vrstvám izolačního materiálu časově o dost náročnější než v létě.
Pokud mi ještě zbývá volná chvíle, věnuji ji obvykle úpravě webových stránek a psaní článků o pěstování.
Pro někoho jedno, pro jiného to druhé. Pokud chcete mít pěkné fialky, bez pravidelné péče to určitě nepůjde, takže by to podle mého názoru mělo člověka bavit. Mně se tedy nepodařilo získat vřelý vztah k mytí květináčů, vysávání perlitu a zvláště nerada mám chemické postřiky, ale zbytek je pro mě jednoznačně radost. Jen pozor – na množství v tomto případě opravdu záleží. Hranice mezi zábavou a nepříjemnou povinností až otročinou je poměrně tenká a je na každém, aby včas poznal co ještě dokáže zvládnout.
Důležité upozornění Dříve, než budete pokračovat ve čtení tohoto článku, věnujte, prosím, pozornost následujícímu upozornění. Za svůj poměrně dlouhý a pestrý život jsem získala vzdělání
Obsah Blíží se sezóna předpěstování rajčat a přesazování pokojových rostlin, tak jsem se konečně rozhodla dokončit článek o vhodném substrátu pro pěstování fialek. Co mají
Fialky jsou napadány celou řadou chorob a škůdců, z nichž nejčastější jsou mšice, třásněnky a různé druhy roztočíka. Ten nejběžnější škůdce ale překvapivě nepochází z
Bylo by krásné, kdyby existoval jeden jednoduchý spolehlivý návod, jak úspěšně pěstovat africké fialky, jenže bohužel nic takového vám poskytnout nemohu.
Aby člověk vypěstoval zdravé, souměrné, bohatě kvetoucí rostliny, musí všechny obecné rady a doporučení přizpůsobit svým konkrétním podmínkám, jako jsou osvětlení, teplota, vzdušná vlhkost, kvalita vody a podobně.
Také já neustále experimentuji a hledám inspiraci u jiných pěstitelů, především ruských, ukrajinských a amerických.
Ne všechny mé pokusy končí úspěchem , dopouštím se omylů, nevyhýbají se mi choroby ani škůdci. O tyto své zkušenosti se s vámi zde chci podělit.
Případné odkazy na jiné webové stránky jsou přidány pouze pro pohodlí návštěvníků a nejedná se o placenou reklamu.
