Faktem je, že mezi fialkami většinou nežije jen pěstitelka, ale také zbytek její rodiny. Jednou z věcí, na které si mé potomstvo stěžuje, je neustále obsazená vana. Pokud není zrovna připojená reverzní osmóza, bývá v ní škopek plný špinavého „nádobí“. Určitě nejsem jediná, komu se rychle hromadí použité květináčky a kelímky, které je třeba před dalším použitím umýt.
Zvlášť aktuální to bývá na jaře a na podzim, kdy přichází sezóna pravidelného přesazování, a hora špinavých květináčů a kelímků je k vidění u mnoha pěstitelů a pěstitelek. A pokud mohu soudit z různých článků a příspěvků, jejich drhnutí považuje většina z nich za tu nejnepříjemnější činnost spojenou s jejich koníčkem. Pár tipů na to, jak si práci usnadnit, se tedy může hodit. Samozřejmě mám teď na mysli jedince, kterým, jako mně, sbírka utěšeně roste a s ní i množství špinavého „nádobí“. Majitele pěti kusů fialek asi tento problém příliš trápit nebude.
Mohlo by se zdát, že bude stačit opláchnutí květináčů pod tekoucí vodou, to ale bohužel nepomůže odstranit usazeniny solí z vody a hnojiv, které se při delším používání obvykle objeví na většině pěstebních nádob. Potíže ale mohou dělat i zbytky rozloženého substrátu nalepené na stěnách a při používání průhledných kelímků častá zelená řasa.
Kdesi kdysi jsem si přečetla radu jedné americké pěstitelky, kterou jsem se několik let řídila. Paní doporučila namočit přes noc květináče do vody s přídavkem bělidla (Savo) a trochou saponátu. Musím souhlasit, že tato metoda je určitě neúčinnější. Samozřejmě je po vyndání z této lázně nutné květináče důkladně opláchnout, ale výsledek bývá vynikající. Ovšem použití bělidla není zrovna ekologické, dýchání výparů Sava také člověku na zdraví nepřidá, nehodí se pro domácnosti s malými dětmi a je nutné hlídat domácí mazlíčky… Důvodů, proč nepoužívat Savo, se určitě najde dost.
Zkusila jsem tedy ekologickou variantu a experimentovala s použitím octové vody nebo vody s různou koncentrací kyseliny citrónové. Výsledky bohužel ani trochu nesplnily má očekávání.
Nakonec jsem tedy zvolila z mého pohledu zlatou střední cestu. Použité pěstební nádoby nechám několik hodin (ideálně přes noc) odmočit ve vodě s rozpuštěnou tabletou do myčky. Podle množství vody volím počet tablet – jednu cca na 10-15 l vody. Výsledek nebývá tak dokonalý, jako po použití Sava, někdy trocha úporných usazenin zůstane, ale ve většině případů už jen stačí květináče a kelímky důkladně opláchnout a je hotovo.
Jediné, na co si musíte při této metodě dát pozor, je teplota roztoku. Květináče jsou relativně odolné, ale jednorázové PET kelímky, které používám na množení, s horkou vodou nekamarádí. Takže tabletu rozvařím, v kbelíku smíchám se studenou vodou tak, aby byl výsledný roztok vlažný, a pak teprve použiji.
A samozřejmě, květináče a zejména kelímky mají tendenci se samovolně zasouvat jeden do druhého, při veškeré snaze mi vždycky pár kelímků, dovnitř kterých se voda nedostala, zůstane a musím je pak domýt zvlášť. Ale celkově takto ušetřím hodně času a energie. Třeba se vám také hodí. Tak ať je těch nepříjemných povinností spojených s pěstováním co nejméně a o to více radosti z krásných a zdravých rostinek.
Důležité upozornění Dříve, než budete pokračovat ve čtení tohoto článku, věnujte, prosím, pozornost následujícímu upozornění. Za svůj poměrně dlouhý a pestrý život jsem získala vzdělání
Obsah Blíží se sezóna předpěstování rajčat a přesazování pokojových rostlin, tak jsem se konečně rozhodla dokončit článek o vhodném substrátu pro pěstování fialek. Co mají
Fialky jsou napadány celou řadou chorob a škůdců, z nichž nejčastější jsou mšice, třásněnky a různé druhy roztočíka. Ten nejběžnější škůdce ale překvapivě nepochází z
Bylo by krásné, kdyby existoval jeden jednoduchý spolehlivý návod, jak úspěšně pěstovat africké fialky, jenže bohužel nic takového vám poskytnout nemohu.
Aby člověk vypěstoval zdravé, souměrné, bohatě kvetoucí rostliny, musí všechny obecné rady a doporučení přizpůsobit svým konkrétním podmínkám, jako jsou osvětlení, teplota, vzdušná vlhkost, kvalita vody a podobně.
Také já neustále experimentuji a hledám inspiraci u jiných pěstitelů, především ruských, ukrajinských a amerických.
Ne všechny mé pokusy končí úspěchem , dopouštím se omylů, nevyhýbají se mi choroby ani škůdci. O tyto své zkušenosti se s vámi zde chci podělit.
Případné odkazy na jiné webové stránky jsou přidány pouze pro pohodlí návštěvníků a nejedná se o placenou reklamu.