A opět jsou tady – třásněnky

Mé zkušenosti s třásněnkami

Třásněnky jsou pravidelnou součástí mého života od té doby, co pěstuji fialky ve velkém, a pravděpodobně byly jeho součástí už před tím, jen jsem si toho nějak nevšimla, protože jsem neměla ani tušení o jejich existenci.  

Když jsem konečně pochopila souvislost mezi předčasným vadnutím květů, rozsypaným pylem a chřadnutím rostlin s těmito škůdci, dělám, co je v mých silách, abych jejich invazi předešla. Bohužel mou sbírku přes všechna preventivní opatření navštěvují se železnou pravidelností každý rok. Co na tom, že nikdy domů nenosím květiny, ať koupené nebo ze zahrádky (a tiše trpím, když mě návštěva podaruje kyticí, kterou se jaksi nesluší vyhodit, nebo alespoň zavřít na záchod), všechny nově zakoupené fialky zavírám do karantény a v oknech mám sítě. Pravda, hřeším tím, že chodím na zahrádku a dovnitř, sem a tam, aniž bych se pokaždé převlékla a osprchovala(jak radí někteří američtí pěstitelé), takže si ty potvůrky domů nejspíš nosím sama. Ať tak či tak, každoročně alespoň jednou narazím na stopy po jejich hodování.

Vzhledem k té pravidelnosti a také díky tomu, že už jsem sama staršího data výroby a zažila jsem v životě skutečné tragédie, beru jejich invazi obvykle stoicky. Chvilku se snažím sama sebe přesvědčit, že se jedná o omyl, pyl se rozsypal, protože je květ už starý, a to, co se chytilo na lepovou desku je nějaký neškodný hmyz, ale pak pokrčím rameny a jdu pro kbelík na otrhané květy. 

Z nutnosti použít opakovaně insekticidy samozřejmě nadšená nejsem – už proto, že  s fialkami sdílím pracovnu i ložnici. Na druhou stranu mám potřebný arzenál vždy po ruce v zásuvce toaletního stolku místo make-upu a nacvičený postup a vybavení, díky kterému samotná operace zabere minimum času a, doufejme, příliš neohrozí mé zdraví. 

Pozitivní aspekty invaze třásněnek

Vlastně díky třásněnkám jsem byla před rokem na jaře ve výhodě proti ostatním spoluobčanům, protože jsem vlastnila nedostatkové respirátory FFP3, původně zakoupené právě pro účely provádění postřiků.  Přesto mě až donedávna nenapadlo, že by napadení sbírky třásněnkami mohlo mít nějaká pozitiva.

Dr. Jeff Smith

Pokud si teď klepete na hlavu a říkáte si, že to by nenapadlo nikoho, kdo má s těmi žravými potvůrkami zkušenosti, tak jste na omylu. Dr. Jeff Smith, který píše pro AVSA do jejich časopisu African Violet Magazine články o šlechtění a křížení fialek, přišel ve svém článku pro poslední číslo (5-6/2021) s názorem, že vzhledem k tomu, že třásněnky často způsobují samoopylení a začínající šlechtitelé takto vzniklá semínka používají pro své první pokusy, nemusí být napadení těmito škůdci vždycky špatná zpráva.

Shodou okolností jsem si jeho článek přečetla jen krátce před tím, než jsem objevila dva živé a zjevně dobře naložené exempláře v jednom podezřelém květu. Upřímně, to samoopylení mi zas až tak výhodné nepřišlo, zvláště když si člověk uvědomí, že je vykoupeno odstraněním všech květů a opakovanými postřiky. Jenže o pár týdnů později jsem se uprostřed protitřásněnkové operace uvědomila, že sama uvažuji o tom, že napadení škůdci může mít i své kladné stránky.