Přiznám se, že jsem dlouho váhala, zda se mám do článku o regálech a osvětlení vůbec pouštět, protože, upřímně, přestože jsem na téma osvětlení nastudovala všechny dostupné materiály ve všech (dvou) cizích jazycích, které ovládám, nejsem o nic moudřejší a svět lumenů, luxů a kelvinů pro mě nadále zůstává španělskou vesnicí.
Nakonec jsem se, povzbuzena příkladem mnoha významných osobností, které se neváhají vyjadřovat k tématům, o kterých nemají ani páru, a z nichž někteří si na tom dokonce založili kariéru, přeci jen odhodlala zveřejnit pár svých osobních zkušeností. Považuji ale za poctivé varovat všechny přítomné čtenáře, že správných parametrech osvětlení pro africké fialky se tady nedozvíte vůbec nic.
Ty, kteří mě trochu znají, vůbec nepřekvapí, že jsem si, když jsem plánovala nákup nové kuchyňské linky, spočítala plochu, kterou budu v policích potřebovat, aby se mi pohodlně vešlo všechno nádobí a v podobném duchu jsem plánovala i nákup prvních regálů na pěstování fialek.
Co si budeme povídat, i přes pečlivé plánování se nakonec ukázalo, že místa je katastrofálně málo a přestože jsem pěstební plochu několikrát rozšiřovala, stále mi nestačí. Mám sice velmi dobře spočítáno, kolik rostlin mohu na své police umístit, ale pravidelně si při nákupu další (tento měsíc již padesáté) fialky říkám, že jedna miniatura se vždycky někam vejde. Přesto bych se přimlouvala, aby se trošce plánování věnovali i ti, kterým je za normálních okolností cizí. Snad se vám při něm hodí pár mých postřehů a zkušeností.
Poučeni tím, že fialek není doma nikdy dost a místa pro ně už vůbec ne (netýká se vlastníků rovnoměrně osvětlených klimatizovaných hangárů, i když ani tam asi 30 000 odrůd nenacpete- dejte vědět, pokud máte jinou zkušenost), máme mnozí snahu využít vyhrazený prostor na maximum. Takže se snažíme použít co největší počet co nejhlubších polic, což se bohužel neobejde bez problémů.
Zkušení pěstitelé se shodují, že hloubka polic by neměla přesáhnout 60 cm. I při této hloubce ale může být obtížné dosáhnout až úplně dozadu, zejména pokud je police nízká a pokud nemáte regál přístupný z obou stran.
Pokud plánujete použít jako osvětlení oblíbené LED pásky, nemusí vás samotná šířka polic nijak trápit. Pokud se ale chystáte použít zářivky – ať už klasické nebo, pravděpodobněji, LED trubice, nezapomeňte, že se vyrábí jen v několika málo rozměrech. K samotné osvětlovacího tělesa je obvykle třeba připočítat ještě nějaký ten centimetr na kabel s konektorem. Mně v případě jednoho regálu chybí doslova pár milimetrů – nezbylo mi, než lampy umístit diagonálně, což z hlediska rovnoměrnosti osvětlení není ideální.
Maximální výška regálu je samozřejmě teoreticky omezená pouze výší stropu v místnosti. Pokud ale zvolíte opravdu vysoký, neobejdete se bez schůdků nebo žebříčku. Pravidelným používáním sice hravě dosáhnete pěkně tvarovaného pevného pozadí bez nákupu speciálního stepperu nebo návštěvy posilovny, nicméně bych doporučila zvážit své fyzické možnosti. Také je třeba připomenout, že u stropu bývá o něco vyšší teplota, což může v letních měsících představovat problém (více zde). V neposlední řadě zvažte, na co prostor mimo vaše zorné pole využijete, pokud tedy nejste ochotni obdivovat kvetoucí rostliny ze žebříku.
Děláte rádi dřepy? V tom případě není problém pro pěstování využít i nejspodnější police. Než to ale uděláte, doporučuji vyzkoušet, jak snadno dostanete do jejich zadní části. Mne zatím kolena nezlobí a dřepy nevadí, ale i tak spodní police využívám především na krabice s listy a odsazenými rostlinkami, se kterými se snadno manipuluje a zalévání je otázkou 4-8 dřepů na polici.
Ano, samozřejmě, čím menší vzdálenost mezi policemi, tím více se jich vejde. Příliš nízké police neznamenají ale jenom obtížnější manipulaci. Rostlinkám se v nich vůbec nemusí dařit Ideální vzdálenost mezi policemi závisí na typu osvětlení, odrůdách, které se chystáte pěstovat i na způsobu zálivky.
Vrchol růžice standardní fialky by měl být asi 20-25 cm od zdroje světla, u miniaturek je to 10-15 cm. Hodně záleží samozřejmě na konkrétním kultivaru-nároky na světlo se mohou výrazně lišit.
Počítejte s tím, že s použitím světelných trubic o několik centimetrů prostoru v porovnání s LED pásky přijdete.
A co má s rozměry polic společného zálivka? Pokud, jako já, využíváte knotovou zálivku, musíte připočíst také výšku zásobníku. Z vlastní zkušenosti vím, že i centimetr může hrát velkou roli.
Při dostatečně vysokých policích není problém vzdálenost rostlin od zdroje světla regulovat použitím vhodných podstavců, s příliš nízkými policemi se toho bohužel moc vymyslet nedá, takže i pro plánování polic platí, že méně je někdy více.
Určitě je výhodou, pokud není rozmístění polic v regále pevně dané, ale stavitelné. Dodatečná změna výšky ale i tak bude pravděpodobně zvláště s namontovaným osvětlením technicky a časově náročná, proto se vyplatí vše pečlivě zvážit předem.
Při výběru regálu doporučuji zvážit nejen estetickou stránku, ale také následující aspekty:
Drátěné regály na obrázku mají spoustu výhod – jsou cenově dostupné, dodávají se v různých rozměrech, snadno se montují. V konktrétním případě je sestava rozmístěna na skříňách pod šikminou v podkroví.
Nízké drátěné regály zbavené koleček jsou v tomto případě stabilní, ovšem to už se nedá říct o nádobách, které jsou v nich umístěny. Zásobníky na vodu jsou sice opatřeny proti převrhnutí podstavcem z plastové misky (více zde), ale i tak dochází k nehodám.
Nevýhodou je malá variabilita nastavení vzdálenosti mezi policemi a nízká nosnost, která však při použití plastových zásobníků na vodu naprosto dostačuje.
LED zářivky se k takovému regálu přichytí velmi snadno, s LED pásky by to asi bylo složitější.
Při použití drátěných regálů ale musíte počítat s tím, že jakákoli tekutina (ať už postřik nebo jen rozlitá zálivková voda) proteče i do spodních pater a může poškodit květy na níže umístěných rostlinách. Podobné je to i s rozsypaným substrátem.
Skříňky jsou před vlhkostí chráněny plastovým ubrusem, který také používám v regálech s dřevotřískovými policemi.
Jak jsem již předeslala víše, nemám v úmyslu se pouštět do detailů parametrů osvětlení, protože této oblasti příliš nerozumím. Podle mého názoru ideální řešení, které by fungovalo vždy a všude a pro všechny odrůdy, neexistuje. Vliv na konečný výsledek mají nejen vlastnosti použitých svítidel, ale i množství přirozeného světla, množství a rozmístění polic v místnosti a nejspíš spousta dalších faktorů.
Sama jsem se při výběru řídila hlavně snadností montáže a cenovou dostupností. Přesto bych se s vámi ráda podělila o některé své zkušenosti s výběrem osvětlení.
Bohužel to, zda jsem osvětlení zvolili opravdu správně, ukáže až praxe. Vzhledem k pořizovacím cenám se nám ale metoda pokus-omyl může velmi nevyplatit. Pokud tedy máte možnost, doporučuji vyzkoušet vybrané osvětlení jen na jedné polici.
Samozřejmě existují svítidla, kde je možné plynule regulovat intenzitu osvětlení, ale pohybují se vy vyšší cenové hladině a ne pro každého je takové řešení dostupné. Já mám na mysli něco jiného. Doporučuji zapojit osvětlení do několika samostatných okruhů tak, aby bylo možné jednotlivé části individuálně rozsvěcet a vypínat. Budete tak moci podle potřeby svítit střídavě jen na polovině police, případně dočasně nepoužívanou část regálu úplně zhasnout.
Investice do časového spínače (spínačů) se rozhodně vyplatí. Vaše rostlinky budou mít pravidelný režim, i pokud budete mimo domov.
Na trhu jsou dva typy spínacích hodin – mechanické a digitální. Ty první se mi příliš neosvědčily. Jsou sice o něco levnější, ale podle mých zkušeností značně poruchové. Mají také tendenci vydávat nepříjemné zvuky. Kromě toho nemají vnitřní baterii, což znamená, že je musíte po každém výpadku dodávky elektřiny znovu nastavovat.
Ne, opravdu jsem se nepřepsala. Majitelky manuálně zručných partnerů, kteří jsou navíc ochotni jejich koníček podpořit nejen tak, že omezí vyčítavé komentáře nad účtem za elektřinu, mají proti ovdovělé, ne příliš technicky zdatné kolegyni jako jsem já nespornou výhodu.
Než ale zadáte výrobu a instalaci regálu s osvětlením, ověřte si, že si váš pomocník nevyhledává informace o indoor pěstování na webových stránkách nějakého growshopu. Někdy je opravdu obtížné takovému nadšenci vysvětlit, že mezi pěstováním afrických fialek a konopí je nějaký rozdíl. Já jsem tak na poslední chvíli zabránila tomu, aby mi dal syn k Vánocům pěstební stan (i když by se u nás v obýváku určitě moc pěkně vyjímal).
No, a teď už zbývá jen maličkost – můžete začít studovat lumeny, kelvíny a luxy. Hodně štěstí. O tom, jak mám uspořádanou pěstírnu já, se více dozvíte zde.
Důležité upozornění Dříve, než budete pokračovat ve čtení tohoto článku, věnujte, prosím, pozornost následujícímu upozornění. Za svůj poměrně dlouhý a pestrý život jsem získala vzdělání
Obsah Blíží se sezóna předpěstování rajčat a přesazování pokojových rostlin, tak jsem se konečně rozhodla dokončit článek o vhodném substrátu pro pěstování fialek. Co mají
Fialky jsou napadány celou řadou chorob a škůdců, z nichž nejčastější jsou mšice, třásněnky a různé druhy roztočíka. Ten nejběžnější škůdce ale překvapivě nepochází z
Bylo by krásné, kdyby existoval jeden jednoduchý spolehlivý návod, jak úspěšně pěstovat africké fialky, jenže bohužel nic takového vám poskytnout nemohu.
Aby člověk vypěstoval zdravé, souměrné, bohatě kvetoucí rostliny, musí všechny obecné rady a doporučení přizpůsobit svým konkrétním podmínkám, jako jsou osvětlení, teplota, vzdušná vlhkost, kvalita vody a podobně.
Také já neustále experimentuji a hledám inspiraci u jiných pěstitelů, především ruských, ukrajinských a amerických.
Ne všechny mé pokusy končí úspěchem , dopouštím se omylů, nevyhýbají se mi choroby ani škůdci. O tyto své zkušenosti se s vámi zde chci podělit.
Případné odkazy na jiné webové stránky jsou přidány pouze pro pohodlí návštěvníků a nejedná se o placenou reklamu.